Pokus o zavedení cenzury: nevyjde?

Jako obvykle jsem si pročetl se zájmem materiály z jednání Rady naší městské části, konaného 5. května. Běžné provozní záležitosti byly tentokrát okořeněny jednou mimořádně výživnou lahůdkou: stanoviskem člena redakční rady Újezdského zpravodaje P. Duchka k údajnému porušování pravidel pro vydávání ÚZ, doprovázeného košatým „rozborem“ hříchů, spáchaných prý především jeho šéfredaktorem.

Podotýkám, že jsem p. šéfredaktora nejspíš nikdy osobně neviděl, posílám mu mailem jen své občasné příspěvky. Zároveň jsem až dosud oceňoval celkem korektní přístup vedení radnice, že nás jako opozici „Piráti a STAN“ zcela neodstřihlo od možnosti v ÚZ publikovat, byť pokus o lehkou korekci proběhl, ale stále ještě v akceptovatelných mantinelech.

Tentokrát už však jde o celkem silnou kávu, byť nikoli přímo ze strany vedení. Na základě stížnosti svého věrného souputníka kvůli neotištění jeho článku (v rozboru kupodivu chybí), podrobil P. Duchek fungování ÚZ zdrcující kritice, kterou by snad nedal dohromady ani neslavně proslulý redaktor Kojzar z Rudého Práva. Oháněje se odkazy na pravidla pro vydávání ÚZ, ve svém „spravedlivém“ hněvu střílí dokonce i po těch, kteří nemají s ÚZ nic společného. Jiné, a to i nezúčastněné klidně dehonestuje, přitom dalším totéž vytýká. Je snadné uhodnout, kdo jsou v jeho podání ti zlí a špatní. V závěru navrhuje razantní opatření, jak ÚZ postavit do latě, a to důslednou kontrolou všeho, co by mělo být publikováno, současně redakční radu, tzn. především sebe samotného navrhuje postavit na úroveň redakce, a to celé korunuje nápadem, jak kontrolu automatizovat, aby pozornému oku cenzora neutekla ani myš, či spíše ani slovíčko.

Hlasování Rady, která materiály vzala na vědomí dopadlo zajímavě – tři členové pro, dva se zdrželi, nikdo nebyl proti. To znamená, že obvykle jednomyslné hlasování bylo narušeno dvěma členy Rady, kteří se tentokrát u hlasování zdrželi. Proto jim patří uznání za zdravý rozum a celá Rada má námět k zamyšlení, zda akceptováním návrhů a jejich uvedením v život by nevstoupila na hodně tenký led časů tuhé cenzury, se způsoby jakoby opsanými od bolševika. 

Nechtěl jsem v tomto příspěvku přímo citovat z „rozboru“. Kdo má zájem si jej přečíst třeba celý, může zde: http://www.praha21.cz/dokumenty/usneseni-rmc (je třeba se poté proklikat do složky volebního období 2018-2022, dále do složky RMC_2020_040).

Už jednou jsem na zastupitelstvu tomuto člověku vysvětloval, že normální jsou lidé, kteří ukazují, že jsou dobří, protože něco umí a dokážou. A pak jsou ti ostatní, kteří se pokouší předvést, jak jsou skvělí neustálým hledáním chyb u jiných. Asi neposlouchal.

To celé by bylo legrační historkou z Újezdského života, kdyby nešlo o varovný signál, co by nás čekalo, kdyby se k opravdové moci a možnostem rozhodovat dostali lidé, kteří neomylně „vědí“, co je pro nás všechny dobré a správné.

Petr Říha, květen 2020